Je jarní únava zažitý mýtus? Umíte s ní zatočit?




Trápí vás takzvaná jarní únava? Někdo ji prožívá intenzivněji, někdo naopak nepociťuje žádné změny. Pravděpodobně to nebude dáno tím, že by někteří lidé byli citlivější, ale spíše tím, že máme zažitý stereotyp, ve kterém je jarní únava neodmyslitelnou součástí tohoto období. Všude zachycujeme informace a čteme o tom, jak jarní únava přichází, jak jí populace trpí, jaké má symptomy, až nakonec začneme tyto stavy rovněž pociťovat i na sobě. Je to ale doopravdy fakt nebo jen zažitý mýtus a jaký podíl na jarní únavě má naše psychika a síla sugesce? A hlavně, víte, jak proti ní bojovat a co vše jí může způsobit?

Podle výživové poradkyně MUDr. Zuzany Kala Grofové nás v dnešní době velmi výrazně ovlivňuje právě psychika. Stokrát opakované tvrzení a obecně zažité pravdy považuje značná část populace za skutečnost a podle toho se i chová. Každé jaro jsme tak obklopeni informacemi, že máme být v tento čas unaveni, a tak i jsme.

NA JARNÍ SPORTOVÁNÍ S ROZUMEM

Na druhou stranu, jaro v řadě z nás vyvolává pocity radosti například ze svěžího čerstvého vzduchu a probouzející se přírody a někoho to dokonce vyloženě tahá ven. Pokud jsme ale nebyli v předešlém období příliš aktivní, může se stát, že na jaře s přívalem energie při sportu nebo jiné pohybové aktivitě přepneme své síly a jsme pak daleko více unaveni. „K vyšší míře únavy může také přispět prodlužující se den a více času stráveného právě nějakou pohybovou aktivitou. Svoji úlohu hraje i světlo. V zimě je ho v naší zeměpisné šířce méně, s čím také souvisí hladina vitamínu D v organismu. Vitamín D mimo jiné ovlivňuje i svalovou výkonnost na což může navazovat právě únava,“ říká MUDr. Zuzana Kala Grofová.

Nejlepší, co pro svůj organismus můžeme se začátkem jara udělat, je trávit čas v přírodě, například příjemnými procházkami nebo jiným, pro začátek opatrným, pohybem na čerstvém vzduchu. Pomůže nám to nejen od pocitu únavy, ale velmi pozitivně to ovlivní i naši psychickou rovnováhu. Sluneční paprsky nás nabijí energii a doplní vitamín D, který má výrazné pozitivní účinky i na imunitní systém. Velmi prospěšné je rovněž pít více vody, protože během zimy organismus spontánně nevyžaduje vyšší přísun tekutin. Jaro je zároveň vhodný čas pro očistu - tedy vyplavit z organismu všechny škodlivé látky a rovněž se začít stravovat v duchu vyvážené stravy.

PESTRÁ STRAVA BĚHEM CELÉHO ROKU

Často můžeme slýchat, že za jarní únavou stojí nedostatek vitamínů po zimě. Dnes je však pestrá strava plná vitamínů běžně dostupná v průběhu celého roku, tudíž bychom jejich nedostatkem neměli trpět ani během zimy nebo po jejím skončení. „Zeleninu a ovoce si můžeme dopřát i v zimě, pravdou každopádně je, že v rámci dovozu musí tyto plodiny překonat velké vzdálenosti a obsah vitamínů nemusí být konstantní. Například k poklesu vitamínu C dochází i během skladování a následně pak při tepelné úpravě. Kyselina listová se pro změnu rozkládá světlem,“ objasňuje zimní přísun vitamínů výživová poradkyně a dodává, že vitamíny rozpustné ve vodě naše tělo potřebuje doplňovat pravidelně, tedy ve všech ročních období. Vitamíny rozpustné v tucích mohou naopak v organismu vytvářet zásoby.

 „Únavu může způsobovat například i přechozené virové onemocnění. Dalším spouštěčem je dnes velmi silný a všudypřítomný stres,“ vysvětluje MUDr. Grofová. To vyplývá i z online průzkumu Indexu zdraví Walmark, v němž bylo zjištěno, že až každý druhý ze všech dotazovaných Čechů a Slováků je často vystavený stresu a zapomíná na vyváženou stravu.

CHYBĚJÍCÍ ŽELEZO JAKO ZDROJ ÚNAVY I CELOSVĚTOVÝ PROBLÉM

Pro naše tělo je velmi důležité zařadit do jídelníčku potraviny, které nám zaručí pestrou a vyváženou stravu. Pokud nemáme čas hlídat si pravidelný přísun, například červeného masa, luštěnin či ryb, můžeme si potřebné živiny doplnit i výživovými doplňky. Během jara bychom určitě neměli zapomínat i na železo. Právě železo má pro organismus velký význam kvůli jeho přítomnosti v hemoglobinu, kdy nám pomáhá přenášet kyslík z plic do celého těla, který přímo ovlivňuje i stav a pocity únavy.

Nedostatek železa aktuálně patří mezi celosvětově nejrozšířenější výživové deficity. Globálně postihuje až jednu třetinu obyvatelstva a jde o jediný nutriční nedostatek, který se vyskytuje i v rozvinutých zemích. Nejčastěji se projevuje u mladých a těhotných žen a u dětí do pěti let. Například v Evropě nedostatek železa postihuje až 33 % mladých žen, 77 % těhotných a až 48 % dětí. Jeho úbytek může způsobovat anémii a mohou jím ve velké míře trpět i vegani.

Pokud našemu organismu chybí železo, dodává krev méně kyslíku buňkám, což může vést ke špatnému spalování cukrů a tuků. Tělo tak není schopné z nich získávat energii a dostavuje se únava. Muži by měli denně přijmout 10 až 15 miligramů železa, zatím co ženy by měly doplňovat železo až do 18mg denně, děti by pro změnu neměly přijímat víc jak 8 až 15 mg.

Pro doplnění chybějících živin organismu přirozenou cestou je vhodné zařadit do jídelníčku například červenou řepu nebo listovou zeleninu, mák, ale dokonce i hořkou čokoládu, která obsahuje 2,2 mg železa na 80 g čokolády. Pomoci si ale můžeme i výživovými doplňky (např. Železo 20 mg Complex).

TIP NA RANNÍ SMOOTHIE A SKVĚLÝ START DNE

Doplňte si energii také výživným smoothiem plným vitamínů.

Potřebné ingredience:

  • Několik listů špenátu
  • 100 g borůvek
  • 100 g kešu oříšků (2mg železa)
  • 100 g jahod (1mg železa)
  • 100 g mandlí (0,7mg železa)
  • Meruňky
Fotogalerie