Očkování seniorů chrání nejen před infekcemi, ale i před ztrátou soběstačnosti

Očkování ve vyšším věku může pomoci předcházet nejen samotným infekcím, ale také jejich závažným komplikacím, hospitalizacím a následnému poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. Senioři proto potřebují komplexní přístup k prevenci, který vedle chřipky zahrnuje také očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID‑19, RSV či pásovému oparu. Podle průzkumu Rady seniorů ČR hraje při rozhodování o očkování významnou roli dostatek informací a doporučení zdravotníka.

Očkování u seniorů není pouze ochranou před samotnou infekcí. Jeho význam spočívá také v prevenci komplikací, hospitalizace a následného poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. I krátkodobá infekce může představovat výraznou zátěž, zejména pokud se kombinuje s chronickými onemocněními, oslabenou imunitní odpovědí nebo křehkostí. Infekce může vést k dehydrataci, zhoršení chronických nemocí, imobilitě a hospitalizaci, po níž se senior nemusí vždy vrátit na svou původní funkční úroveň. Cílem očkování je proto nejen zabránit onemocnění, ale také pomoci seniorům zachovat funkční rezervu, samostatnost a kvalitu života.

Prevence by měla zahrnovat více onemocnění a jednotlivé vakcíny je vhodné vnímat jako součást komplexního vakcinačního portfolia. Vedle každoročního očkování proti chřipce jde o očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID‑19, RSV a pásovému oparu a podle indikace také proti tetanu a černému kašli. U chřipky dostupná data ukazují na význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď. Pneumokokové očkování má za cíl předcházet pneumoniím a invazivním onemocněním. Očkování proti RSV či pásovému oparu může pomoci snížit riziko hospitalizace nebo dlouhodobého omezení kvality života. Klíčovou roli přitom hraje aktivní nabídka očkování při běžné péči. Každý kontakt seniora se zdravotníkem představuje příležitost zhodnotit, zda má všechna doporučená očkování, upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Pneumokokové infekce představují pro seniory významné zdravotní riziko, které se zvyšuje s věkem a přítomností chronických onemocnění. Lidé ve věku 65 let a více patří mezi skupiny se zvýšeným rizikem pneumokokového onemocnění, stejně jako pacienti s chronickými nemocemi srdce, plic, jater či ledvin, diabetem nebo oslabenou imunitou v důsledku léčby onkologického nebo revmatologického onemocnění. U seniorů může mít infekce závažnější průběh a její příznaky nemusí být typické. Místo horečky a kašle se může projevit slabostí, zmateností, nechutenstvím nebo ztrátou soběstačnosti.

Pneumokoková infekce může výrazně zkomplikovat již existující zdravotní potíže. U pacientů s chronickými nemocemi může vést k jejich akutnímu zhoršení, například k poklesu plicních funkcí u CHOPN nebo dekompenzaci astmatu. U onemocnění srdce pneumokoková pneumonie významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, poruch rytmu nebo infarktu myokardu. Častá kombinace chronických nemocí u seniorů navyšuje riziko dalších komplikací. Očkování proti pneumokokům proto představuje důležitý nástroj prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní dispozice, vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

Vedle samotné dostupnosti očkování je zásadní také to, zda senioři rozumějí jeho významu a dostávají od zdravotníků dostatek informací. Z průzkumu Rady seniorů ČR mezi 530 seniory z osmi krajů vyplývá, že rozhodování o očkování není jen otázkou dostupnosti vakcíny. Senioři potřebují vědět, proč je pro ně očkování důležité a jaký přínos může mít s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Péči o zdraví a prevenci uvedlo jako důležitý faktor 24 procent respondentů, 21 procent zdůraznilo potřebu erudovaného vysvětlení a informací a 14 procent čeká na doporučení lékaře. Mezi hlavní důvody, proč se senioři neočkují, patří pocit, že očkování nepotřebují, případně nedostatek informací či nabídky, vysvětluje Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů.

Výsledky průzkumu zároveň ukazují na význam aktivní role praktických lékařů. Nestačí pouze sdělit, že je očkování dostupné. Důležité je vysvětlit jeho přínos s ohledem na věk a zdravotní stav a dát seniorovi prostor pro vlastní rozhodnutí. Finance přitom nepředstavují hlavní překážku. Úhradu vakcíny jako problém uvedla pouze čtyři procenta respondentů. Očkování nezačíná u vakcíny, ale u důvěry, informací a doporučení zdravotnického profesionála, uzavírá L. Desatová.