Po stopách sklářů: živé řemeslo, unikátní sbírky i krajina, která vypráví

Sklářství má v Koruně Vysočiny dlouhou tradici, která je v regionu patrná dodnes. Někde ji připomínají současné sklárny a mistři pracující s rozžhavenou sklovinou, jinde citlivě obnovené stavby, historické sbírky nebo pozůstatky dávno zaniklých hutí ukryté v krajině. V Karlově si mohou návštěvníci sklářské řemeslo dokonce sami vyzkoušet, v Českých Milovech je čeká jedna z nejvýznamnějších expozic českého skla, interaktivní novinky i naučná stezka vedoucí někdejší sklářskou osadou.

Staňte se na chvíli sklářem

Nový workshop pro veřejnost s názvem Na chvíli sklářem, který připravila sklářská huť AGS Svoboda Karlov, už přivítal první desítky zájemců. Během prázdnin jsou plánovány další dva termíny, 8. a 22. srpna. Na jednu hodinu se může sklářem stát jednotlivec nebo skupina maximálně pěti lidí, kteří se při tvorbě postupně vystřídají. Cena workshopu pro celou skupinu činí 2 400 korun.

Sklářský mistr účastníkům nejprve vysvětlí základní postup a poté už sami vezmou do rukou sklářskou píšťalu a pod jeho dohledem se pokusí vytvořit jednoduchý skleněný předmět. Z rozpálené pece naberou na píšťalu trochu skloviny o teplotě přesahující tisíc stupňů Celsia. Žhavá hmota má konzistenci medu a podobně se chová, proto je nutné píšťalu neustále otáčet, aby se sklovina vycentrovala a nestékala. Když trochu ztuhne, obalí se v krystalcích vybrané barvy a znovu se nahřeje v peci. Teprve poté ji lze pomocí nástrojů a forem dále zpracovávat. Rychlost i přesnost jsou zásadní, protože sklo na vzduchu rychle chladne a ztrácí tvárnost. Pokud se výrobek nepodaří, je potřeba jej znovu nahřát a začít od začátku.

„Nejlépe se pracuje s lidmi, pro které je pobyt v huti zážitek. Přijdou s nadšením, že něco vytvoří vlastníma rukama, ale neplánují předem, co přesně by to mělo být,“ říká devětadvacetiletý sklář Jan Brožek. Během workshopu se zájemci dozvědí i řadu zajímavostí ze sklářského provozu. Workshopy by měly v karlovské huti pokračovat také po prázdninách, pravděpodobně jednu sobotu v měsíci. Zvažuje se i jejich začlenění do běžného provozu sklárny ve všední dny. Už nyní mohou návštěvníci během exkurzí sledovat práci sklářů a brusičů přímo v provozu.

Sklárna znovu pod vedením Jaroslava Svobody

Sklárnu AGS Svoboda Karlov založil významný český sklářský výtvarník a pedagog Jaroslav Svoboda v roce 1990. Letos její provoz znovu převzal poté, co na konci loňského roku skončil sklářský mistr Lukáš Verner, který měl huť od roku 2019 v pronájmu. Nová pec byla pokřtěna a provoz sklárny znovu zahájen na konci dubna. Přestože je Jaroslavu Svobodovi osmaosmdesát let, stále aktivně tvoří.

„Provoz huti je dnes zcela jiný, než byl v devadesátých letech, kdy jsme zaměstnávali přes 120 lidí. Dnes je nás jen devět, z toho dva skláři. Těší mě však, že se podařilo sehnat mladého a šikovného skláře, a dokud se stále ještě najdou mladí lidé s opravdovým zájmem o řemeslo, situace není tak zlá,“ říká Jaroslav Svoboda.

Za jednou z nejvýznamnějších sbírek českého skla

Další zastávkou může být osada České Milovy, místní část Křižánek. V citlivě obnoveném Skelmistrovském domě sídlí Galerie na Milovské huti, která představuje jednu z nejvýznamnějších expozic historického českého skla svého druhu. Sbírka čítá více než 1 300 exponátů ze 17., 18. a 19. století. Zahrnuje běžné užitkové sklo i luxusní výrobky, například sklo opálové, vrstvené, probrušované, řezané nebo takzvané kanárkové.

Skelmistrovský dům z první poloviny 19. století dnes můžeme obdivovat díky náhodě. Současný majitel Pavel Kysilka jej před lety koupil jako poničenou bývalou hájenku. Teprve později zjistil, že budova původně sloužila jako sídlo ředitele někdejší sklárny. Původní plán vystavit několik kusů skla se postupně proměnil v rozsáhlý projekt. Budova prošla desetiletou rekonstrukcí, která jí vrátila autentický vzhled i charakter, a vznikla v ní jedna z nejpozoruhodnějších sbírek českého skla.

Prohlídka nestojí pouze na vitrínách a popiscích. Prostřednictvím tabletů návštěvníky provází umělá inteligence, která rozpoznává jednotlivé sklářské výrobky a nabízí podrobnější informace o jejich historii, výrobě a významu. Součástí expozice je digitální Milovská glaspedie, filmová projekce věnovaná historii horáckých hutí i příběh úspěchu českých hutí na světových výstavách.

Novinka pro děti i dospělé: Tajemství pána křišťálu

Ke Skelmistrovskému domu patří i geolokační hra Tajemství pána křišťálu, připravená ke 190. výročí založení sklárny. Pomocí mobilního telefonu se hráči vydají na nenáročnou trasu dlouhou přibližně 800 metrů. Na osmi zastaveních řeší hádanky a úkoly a zároveň poznávají, jak se v 19. století vyrábělo sklo, jak se hotové výrobky přepravovaly a jak vypadal každodenní život sklářů. Průvodci hrou jsou sklářský mistr Josef Konrát a jeho žena Marie. Trasa začíná u řeky Svratky, pokračuje bývalou sklářskou osadou a končí u Skelmistrovského domu.

Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi

Historii sklářské osady s hutí, která fungovala mezi lety 1835 a 1892, přibližuje necelých pět kilometrů dlouhá Milovská naučná stezka Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi. Na dvaceti zastaveních se návštěvníci dozvědí o počátcích sklářství v oblasti, někdejší slávě milovské hutě, životě jejích zaměstnanců i postupném zániku sklářské osady. Další tabule se věnují přírodě Milovské kotliny, řece Svratce, podobě okolních lesů i skalním útvarům v čele se Čtyřmi palicemi. Okružní stezka začíná u mostu přes řeku Svratku, pokračuje pod Čtyři palice a poté se vrací zpět přes České Milovy. Návštěvu galerie tak lze spojit s nenáročnou procházkou, která propojuje sklářskou historii s přírodou Žďárských vrchů.

Více na www.korunavysociny.cz