Palubní deska auta může dosáhnout osmdesáti stupňů Celsia
Tropické teploty, které v následujících dnech znovu zasáhnou většinu republiky, nepředstavují riziko jen pro lidské zdraví. V extrémně rozpáleném interiéru auta, kde se palubní deska může vyšplhat až k osmdesáti stupňům Celsia, trpí také elektronika. Mobilní telefony, notebooky nebo powerbanky se v takových podmínkách dostávají daleko za hranici bezpečného provozu. Vysoké teploty urychlují stárnutí baterií, mohou poškodit vnitřní součástky a v krajních případech zvýšit i riziko vznícení.
Elektronika je dnes nedílnou součástí cestování. Telefony, fotoaparáty, sluchátka či tablety doprovázejí rodiny na výletech i dovolených, často však končí na místech, která jsou pro ně nevhodná. Přímé slunce, uzavřený automobil nebo dlouhodobé vystavení horku mohou způsobit technické závady, které se projeví až s odstupem.
Denisa Krumlová ze společnosti REMA Systém upozorňuje, že většina výrobců uvádí bezpečný provozní rozsah mezi nulou a pětatřiceti stupni. Pro dlouhodobé skladování jsou ideální teploty kolem patnácti až dvaceti stupňů. Jakmile se zařízení dostane nad čtyřicet pět stupňů, lithium iontové baterie začínají degradovat mnohem rychleji. Testy navíc potvrzují, že už při venkovní teplotě kolem třiceti dvou stupňů se interiér zavřeného auta na slunci rozpálí na padesát stupňů a povrch palubní desky může dosáhnout až osmdesáti.
U zařízení s baterií nejde jen o zkrácení životnosti. Přehřátý článek se může deformovat, nafouknout nebo v krajním případě i vznítit. Varovným signálem je neobvykle horký povrch, zápach, změna barvy, potíže při nabíjení nebo viditelné poškození krytu. V takových situacích je nutné zařízení okamžitě vypnout a nechat pozvolna vychladnout, nikoli jej vystavovat prudkému ochlazení.
Citlivým místem je také navigace v telefonu. Při navigování pracuje naplno displej, GPS modul i datové připojení, telefon se navíc často nabíjí. V kombinaci s rozpáleným interiérem auta jde o prostředí, které baterii výrazně zatěžuje. Krumlová proto doporučuje využívat vestavěnou navigaci vozidla nebo umístit telefon do proudu klimatizace.
Rizikové je i nabíjení na přímém slunci. Pokud se zařízení používá, dobíjí a zároveň leží v horku, teplota baterie rychle stoupá. Vhodnější je dobíjet ve stínu, na pevném nehořlavém povrchu a nenechávat přístroje připojené k nabíječce déle, než je nutné.
Pozornost si zaslouží i stará nebo poškozená elektronika. Baterie, nabíječky či powerbanky nepatří do běžného odpadu a není vhodné je skladovat doma, zejména v nevětraných prostorách. Hasiči potvrzují, že počet požárů baterií v elektrokolech a elektrokoloběžkách v posledních letech výrazně roste. Lithiové baterie vyhozené do směsného odpadu navíc představují zásadní riziko v odpadových zařízeních.
Nejbezpečnější je odevzdat elektroniku na místech zpětného odběru, například v prodejnách elektra, sběrných dvorech nebo do kontejnerů na elektroodpad. Správné zpracování snižuje riziko požáru a umožňuje znovu využít část materiálů. Podle Denisy Krumlové stačí několik jednoduchých návyků, které prodlouží životnost elektroniky a zároveň omezí vznik elektroodpadu.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

























.jpg)



.jpg)