Víte, na jaké očkování máte nárok?




Očkování je téma, které v posledních letech silně rezonuje, zejména v souvislosti s pandemií koronaviru. Ve stínu nemoci covid-19 se však trochu pozapomnělo na ostatní zákeřná onemocnění a ochranu proti nim. Vakcíny zachraňují životy již více než dvě století a dělají globalizovaný svět bezpečnějším. Aby se však infekční nemoci nevracely, je nezbytné udržovat vysokou proočkovanost populace – jak dětí, tak dospělých.

Záškrt, spalničky, černý kašel nebo tuberkulóza – ještě za první republiky u nás tyto nemoci zabíjely ročně desítky tisíc lidí, většinou dětí. A i když neskončily přímo úmrtím, některé z nich, jako například dětská obrna, zanechaly trvalé zdravotní následky na tisícovkách dalších lidí. Teprve po zavedení povinného celoplošného očkování se úmrtnost výrazně snížila.10 Ale pro statistiky nemusíme chodit tak daleko do minulosti – podle nedávné studie zveřejněné v časopise Lancet pomohly vakcíny proti
SARS-CoV-2 zabránit během jednoho roku celosvětově téměř 20 milionům úmrtí.11

Individuální a kolektivní ochrana

„Je důležité si uvědomit, že očkování nechrání před infekcí pouze jednotlivce, ale funguje také jako kolektivní ochrana. Pokud je totiž většina lidí očkováním chráněna, infekce se nemůže šířit, a proto nejsou ohroženi ani ti, kteří z různých důvodů nemohou být očkováni – například lidé s poruchou imunity, vážně nemocní nebo malé, ještě neočkované děti. Tento stav se označuje jako kolektivní imunita,“ říká praktický lékař MUDr. Michal Lazák. Pro různé infekční nemoci jsou stanoveny různé úrovně dostatečné proočkovanosti, aby se předcházelo šíření nákazy v populaci – obvykle je to
85–95 %.3 Vysoká míra proočkovanosti ze světa zcela vymýtila některé nemoci – například pravé neštovice v 80. letech 20. století.7 A na cestě k úplnému vymýcení je díky celosvětovému očkovacímu programu i nebezpečný poliovirus způsobující dětskou obrnu.4

Důsledky klesající proočkovanosti

V důsledku odmítání nebo odkládání povinného očkování se však proočkovanost populace postupně snižuje. V naší zemi byl první pokles pod doporučenou hranici zaznamenán před sedmi lety a od té doby neustále klesá – například v případě spalniček, příušnic a zarděnek, kde se celostátní proočkovanost v posledních letech pohybuje už jen kolem 83 %.5 Znepokojující je i nedávná zpráva Světové zdravotnické organizace, podle níž celosvětová proočkovanost trvale klesá a v roce 2021 došlo dokonce k největšímu poklesu za posledních přibližně 30 let. V důsledku toho chybí 25 milionům dětí základní očkování proti život ohrožujícím nemocem.12a Tento pokles byl způsoben nejen zvýšeným počtem dětí žijících v obtížných podmínkách či ve válkou postižených oblastech, přerušením péče v důsledku pandemie koronaviru, ale také zvýšeným množstvím dezinformací a politizací tématu očkování v souvislosti s covidem.12b

„Rozhodně se nelze domnívat, že by původci těchto závažných onemocnění někam zmizeli a již neexistovali. Jsou stále mezi námi a pouze čekají na dostatečný počet vnímavých jedinců, aby se mohli znovu šířit. Právě tomu nahrává nízká proočkovanost populace,“ varuje MUDr. Lazák. Příkladem z novodobé historie je epidemie záškrtu, která se vyskytla v Rusku v 90. letech minulého století, tedy v době, kdy bylo vymýcení této nebezpečné nemoci v Evropě téměř na dosah. V důsledku rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedostatku vakcín a nedůvěry lidí v očkování však proočkovanost klesla natolik, že se záškrt mohl znovu ve velkém šířit.6 Dalším příkladem je rozsáhlá epidemie spalniček s více než 100 000 nemocnými a desítkami úmrtí, která proběhla na Ukrajině v letech 2017–2019.8a

V souvislosti s přílivem uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny nyní odborníci poukazují právě na tamní nízkou proočkovanost, zejména proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám nebo zarděnkám.8c V porovnání s Českou republikou je na Ukrajině také mnohem vyšší výskyt tuberkulózy, který je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí evropského regionu.8b

Dnešní propojený svět, téměř neomezené možnosti cestování do exotických zemí i příliv migrantů tak usnadňují nemocem, jež se v naší zemi již léta nevyskytly, aby se znovu objevily a díky nízké proočkovanosti dále šířily. Konkrétním příkladem jsou právě spalničky, které se v České republice znovu objevily před několika lety a byly importovány právě z Ukrajiny.8a

Očkování dětí a dospělých v ČR

V České republice je definováno několik typů očkování – pravidelné, zvláštní a mimořádné. V případě povinného očkování jsou vakcíny zdarma proti 9 nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému bakterii Haemophilus influenzae typu B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Plně hrazeno je také pravidelné očkování proti tetanu každých 10–15 let a očkování proti tuberkulóze u dětí z rizikových skupin.1a Kromě toho jsou některým skupinám hrazena i některá nepovinná doporučená očkování, například proti pneumokokovým onemocněním, lidskému papilomaviru (HPV) a chřipce.1b

„Přestože se povinné očkování týká především dětí, řada odborníků doporučuje zvážit očkování proti některým nemocem i v dospělosti. S věkem totiž imunitní systém slábne a ochranný vliv očkování po letech postupně vyprchá. Tím se zvyšuje vnímavost k infekčním nemocem,“ upozorňuje MUDr. Lazák. Vakcíny navíc neposkytují celoživotní ochranu. Onemocnění jako chřipka, tetanus, záškrt nebo černý kašel tak mohou způsobit závažné komplikace i u dospělých – například úmrtnost na záškrt je u osob starších 40 let až 20 %.9 V současné době se proto doporučuje, aby byla alespoň jednou v dospělosti podána posilovací vakcína proti černému kašli a záškrtu, nejlépe v kombinované vakcíně proti tetanu.

Dobrou zprávou je, že všechny tuzemské zdravotní pojišťovny nabízejí svým pojištěncům na tato nepovinná očkování finanční příspěvek v rámci svých preventivních programů.2 S dotazy ohledně konkrétních vakcín a možností očkování se tak stačí obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo očkovací centra.

Ke stažení – Očkovací kalendáře13 pro Českou republiku platné v roce 2022:

  • pro děti: zde
  • pro dospělé: zde