Oskar Hes se uměleckou dráhu vydal už jako předškolák

Člen souboru pražského Švandova divadla Oskar Hes je všestranný múzický talent, který je za kvalitní kritiku vždy rád. K showbyznysu měl blízko, otec Richard byl uznávaný choreograf, maminka Marcela Karleszová byla tanečnicí. On sám se také vydal na nejistou dráhu umělce, avšak daří se mu, jak před kamerou, tak v činohře.

Už jako dítě účinkoval v muzikálech a objevoval se i na televizních obrazovkách. Publikum začalo Oskara více však vnímat v roce 2016 v seriálu Pustina.  Zaujal i v roli jednoho ze synů protektorátního ministra Emanuela Moravce v dvoudílném televizním filmu Anatomie zrady. Výrazně na sebe upozornil v televizním seriálu Dukla 61, také v jeho nejnovějším počinu Zátopek.

Kolik Vám bylo let, kdy jste poprvé stál na prknech, co znamenají svět, kde to bylo a byl to ten moment, kdy jste si řekl, „ano, budu hercem".

Myslím, že to bylo v muzikálu Golem v divadle Hybernia v Praze. Jednalo se o malou roličku jednoho z dětí, které okrádají Mordechaje - židovského obchodníka. 

Kdy poprvé stál před kamerou?

Před kamerou jsem poprvé stál asi v pěti letech v dokumentu Nickyho rodina, který vyprávěl o Siru Nicholasi Wintonovi.

Jaký typ herectví Vám připadne zajímavější, divadelní nebo filmové?

Miluji obojí. Každé má svoje jedinečné kouzlo.

Co Vás přivedlo do Švandova divadla?

Ve Švandově divadle jsem začal účinkovat v roce 2018, když zrovna odcházel tehdejší umělecký šéf Dodo Gombár a loučil se inscenací Bratr spánku, kde jsem získal svou první roli, hrál jsem mladého kazatele.

Jakou roli zde máte nejraději, která se Vám zdá nejnáročnější? 

Moje nejoblíbenější postava je teď ale určitě Oskar v inscenaci Ať vejde ten pravý, která je na programu i teď v srpnu v rámci Léta ve Švanďáku. Hru režíroval Jan Holec a musím říct, že je to pro mě srdeční záležitost. 

Ať vejde ten pravý je hlavní novinkou Léta ve Švanďáku je hra Ať vejde ten pravý podle světoznámého románu od Johna Ajvide Lindqvista. Jak vnímáte příběh vy?

Jeden ze silných motivů, který se v příběhu objevuje, je šikana. Šikana, o které se tak nějak na škole ví, ale nikdo ji aktivně neřeší. Ono se totiž většinou neví jak. I ze svých vlastních zkušeností mohu říct, že se jedná o opravdu frustrující problém. V případě Oskara mě děsí hlavně jeho pocit nikdy nekončícího utrpení.“ (hra bude uvedena 16. a 17. srpna)

Máte za sebou nesčetně rolí v nejrůznějších formátech, jaká role však byla pro Vás nejzajímavější?

Jako nejzajímavější natáčení bych zmínil seriál Dukla61 v režii Davida Ondříčka. Točili jsme v opravdových dolech na Rakovnicku a v Ostravě. Na zážitky z tohoto natáčení do smrti nezapomenu.

Jaký zajímavý divadelní či filmový projekt je před Vámi?

V současné době točím s režisérem Rudolfem Havlíkem dva celovečerní filmy do kin. Víc o nich vám ale zatím nemohu prozradit…

Ať vejde ten pravý - inscenace stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco okolím otřásá série tajemných zločinů.