Nikdy nezveřejněné vzpomínky o rodině Milady vyšly v knižní podobě




Jdu s hlavou vztyčenou. Slavná slova Milady Horákové napsaná v posledním dopisu adresovaném nejbližším, jsou titulem nové knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Čtivá a napínavá kniha vychází v předvečer 70. výročí smrti Milady Horákové, 26. června, v Nakladatelství ZEĎ. Čtenářům poprvé předkládá ucelený příběh její rodiny – statečných lidí, kteří platili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí i o dceři Milady Horákové Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů.Vlastní domov našla až jako dospělá žena ve Spojených státech, kde se jí podařilo založit rodinu. 

V mimořádně otevřených osobních rozhovorech se dcera doktorky Horákové Jana Kánská svěřila autorovi s pozoruhodnými detaily, které má více než 70 let stále před očima. Třeba když vzpomíná na poslední setkání s maminkou pár hodin před popravou, které ona i teta se strýcem proplakali, zatímco odsouzená Milada jim dodávala odvahu. Nebo když rekapituluje osudy své rodiny, jejíž členové byli komunistickým režimem systematicky pronásledováni a trestáni. „Nemohla studovat a jakékoliv vážnější známosti se vytratily, když jim oznámila, čí je dcerou, ” upozorňuje například Daniel Anýž, který se s Janou Kánskou seznámil ve Washingtonu, kde působil jako zahraniční zpravodaj. „V dochovaných materiálech StB jsem pak dohledal, jak komunistická tajná policie Janě a její tetě Věře, u které Jana žila, vyhrožovala vězením. Ony při tom proti režimu nic nepodnikaly, komunisté jim ale nedali pokoj,“ prozrazuje autor knihy.

Zápisky manžela Bohuslava

Čtenáře v knize čekají i doposud nezveřejněné strojopisné vzpomínky Bohuslava Horáka, manžela Milady Horákové a Janina otce. Ten byl za první republiky známým a respektovaným novinářem s vlastním, velmi populárním rozhlasovým pořadem. „Bohuslav zachytil, jak mu komunisté znemožnili návrat do Českého rozhlasu, kde byl dřív programovým ředitelem, jak se převlékaly kabáty, jak přístup k dobrým místům, ke kariéře, korumpoval jeho bývalé kolegy a známé. A jak nemilosrdně se k Miladě Horákové zachovaly její kolegyně z ženského hnutí. Nebyla komunistka, proto byla ‘zrádkyně’ – a proto musela zemřít,” říká k očekávané novince Daniel Anýž.

Po emigraci do Německa a poté do USA pracoval Bohumil Horák pro exilovou zpravodajskou skupinu generála Františka Moravce. Snažil se kontaktovat rodinu v Praze, několik agentů chodců mělo dokonce hned několikrát za úkol převést Janu přes hranici. Proč se tak ale nestalo? Jak žila dcera popravené političky v komunistickém Československu? Jak vypadalo shledání otce a dcery po osmnácti letech odloučení? A jak dnes osmasedmdesátiletá, stále vitální Jana Kánská vzpomíná na svou maminku, tatínka a na pár let, které prožili svobodně a dohromady jako rodina? I na tyto otázky kniha Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou odpovídá a je tak zároveň silným svědectvím o 20. století s apelem k současnosti.

Zlo a lež nelze přehlížet

„Přijde mi neuvěřitelné, ale zároveň hrozně nebezpečné, že současní komunisté znovu a stále silněji svůj zločinný, krvavý režim 50. let, obhajují. Se vzrůstající drzostí lžou o kruté, zlé podstatě své ideologie, a dokonce už zpochybňují i osobnost Milady Horákové. Doufám, věřím, že kniha české veřejnosti připomene, že zlo nelze přehlížet, že je potřeba na zlo ukázat. Bránit to, za co proti dvěma totalitám bojovali manželé Milada a Bohuslav Horákovi. Demokracii a svobodu,” uzavírá Daniel Anýž.

Popisky k fotografiím:

  • Jako poslankyně za národní socialisty se Milada Horáková v poválečném Československu stala jednou z nejvýraznějších političek. Byla také předsedkyní Československé rady žen. Snímek z roku 1947, kde je Horáková v rozhovoru s ministrem zahraničí Janem Masarykem, zachycuje i tehdejší „první dámu“ Hanu Benešovou.
  • Mladý manželský pár byl nesmírně profesně vytížený. Bohuslav Horák měl populární rozhlasový pořad, Milada pracovala na pražském magistrátě a v ženském hnutí. Ale vždy si oba udělali čas na nedělní procházky s dcerou Janou, narozenou v prosinci 1933.
  • V prosinci 1933 se manželům Miladě a Bohuslavu Horákovým narodila dcera Jana.
  • V roce 1968 se Jana vystěhovala do USA, kde žil už od roku 1954 její otec. Na jaře 1971 se ve Washingtonu provdala za Karla Kánského, který v 50. letech uprchl z komunistického Československa zahrabán do vagonu s uhlím. Mají dvě děti a tři vnoučata. Na snímku jsou Jana a Karel Kánští v den svatby s Bohuslavem Horákem.
  • Krátce poté, co se Jana Kánská v roce 1968 vystěhovala do Washingtonu, se tam setkala s Václavem Havlem, který tehdy právě cestoval po USA.
  • Po útěku z Československa Bohuslav Horák pracoval v Německu pro exilovou zpravodajskou službu generála Františka Moravce. Snažil se do zahraničí dostat i dceru Janu, jeden z agentů-chodců byl vybaven jejím falešným průkazem. Tyto pokusy ale ztroskotaly. Jana se s otcem znovu setkala až po sedmnácti letech.

Jdu s hlavou vztyčenou. Daniel Anýž, 300 stran, cena 398 Kč.

Vydává Nakladatelství Zeď: www.knihyzed.cz

Fotogalerie