Nenápadné signály, které prozradí začínající deformaci prstů

Většinou to začíná nenápadně. Oblíbené boty najednou tlačí, palec se otírá o špičku a na chodidle se objeví otlak, který tam ještě před nedávnem nebyl. Prsty na nohou nejsou kosmetický detail. Ovlivňují stabilitu, chůzi i to, jestli se člověk po celém dni na nohou cítí v pohodě. Deformace se navíc dá odhalit poměrně snadno. Stačí krátká domácí kontrola a vnímání varovných signálů, abyste včas poznali, kdy je na místě začít s prvními kroky k nápravě.

To, zda má vaše chodidlo přirozený tvar a prsty se nezačínají vychylovat, si můžete rychle ověřit i doma. Stačí tři jednoduché kontroly: postavit se naboso, porovnat obě chodidla a udělat si stopu na papír. „Ideálně by měl palec na noze přirozeně prodlužovat chodidlo směrem dopředu, aniž by se jakkoli vychyloval k ostatním prstům. Zdravé prsty nejsou nijak stlačené, naopak mají možnost vějířovitého roztažení, které dodává noze potřebnou stabilitu. Prsty by měly být rovné, bez abnormálních ohybů ve středních kloubech směřujících dolů,“ popisuje Mgr. Mirka Najbrtová, certifikovaná fyzioterapeutka ze společnosti Movero.

Jakákoli odchylka je signál, kterému je dobré věnovat pozornost. Většina deformací se totiž v první chvíli jeví spíš jako kosmetická vada, ale i tak už mohou funkčně ovlivňovat stabilitu celé nohy. Mezi varovné signály, které vás upozorní, že vše není tak úplně v pořádku, patří tlak v botách, otlaky nebo zarudnutí v oblasti kloubu palce. Zpravidla je doprovází i výrazný diskomfort. Pacienti si často stěžují, že se prsty začínají skládat a běžná obuv je zkrátka nepříjemná na nošení.

První varovné signály

Deformace prstů na nohou není stav, který vznikne ze dne na den, typicky jde o dlouhodobý proces. Zároveň je potřeba rozlišovat, proč ke konkrétní deformaci dochází, protože i podobně vypadající potíž nemusí mít pokaždé stejný mechanismus. V praxi se nejčastěji objevuje vbočený palec (hallux valgus) včetně typické boule u kloubu, dále kladívkové (digitus malleus), drápovité nebo paličkovité prsty. Podle toho, zda je deformace ještě vratná, se rozlišuje flexibilní a rigidní fáze. Obecně platí, že pokud je stále možné prst mechanicky narovnat, je to příznivá zpráva pro včasnou a konzervativní léčbu.

„Hlavní příčinou deformit je nerovnováha ve svalech, vazech a šlachách, které normálně udržují prsty rovné. Pokud jsou svaly, třeba odtahovač palce, oslabeny, nedokážou prst stabilizovat a ten se pak začne vychylovat. Důležitou roli ale hraje i ztráta správné komunikace s takzvanými proprioceptory, což jsou smyslové receptory v chodidle, které přestanou mozku posílat správné informace o poloze nohy,“ vysvětluje Mirka Najbrtová. Pravděpodobnost rozvoje deformace podle ní zvyšuje několik poměrně běžných faktorů.

Jedním z nejvýznamnějších spouštěčů bývá nevhodná obuv. Úzké a špičaté boty tlačí prsty k sobě, vysoké podpatky přetěžují přední část nohy a tuhá podešev omezuje přirozenou práci svalů, které následně slábnou. Svou roli nicméně hraje i genetika a anatomie nebo biomechanika chůze, například nesprávné rozložení váhy, vtáčení chodidel či propad příčné nebo podélné klenby. V neposlední řadě se na zdraví chodidel podepisuje i životní styl a celkový zdravotní stav. Svoji daň si často vybírá dlouhodobé stání, nadváha, poranění vaziva nebo onemocnění jako artritida či diabetes.

Potkat to může každého

Deformace prstů podle Najbrtové častěji postihují ženy než muže, a uvádí se až čtrnáctinásobně vyšší výskyt. Důvodů je několik, od nošení bot na podpatku až po biologické faktory, zejména poddajnější vazivo a hormonální změny v těhotenství nebo při menopauze. Výskyt deformací se zvyšuje i s věkem. U vbočeného palce se podle ní často uvádí, že po 65. roce života postihuje třetinu až polovinu lidí.

Ohroženou skupinou jsou také lidé v profesích, pro které je typické celodenní stání. Významnou roli hraje i genetika. Pokud mají rodiče deformitu, je velká šance, že se objeví u potomků, často kvůli zděděnému tvaru kostí nebo vrozené hypermobilitě. „Výzkumy ukazují, že vbočený palec se objevuje v 77 až 90 % případů minimálně u dvou členů rodiny,“ doplňuje Najbrtová.

„Tělo funguje jako propojený celek. Svalové napětí a postavení nohy vytváří signály pro centrální nervovou soustavu, která aktivuje držení celého těla. Špatné postavení nohy tak spouští řetězové reakce způsobující bolesti kolen, kyčlí, pánve, páteře, a dokonce ovlivňuje i postavení hrudníku a dýchání. Mezi časté lokální vedlejší projevy patří bolestivost a zduření kloubů, tvorba mozolů (kuřích ok) a bolestivých burz, otoky, zarudnutí, zarůstající nehty, v těžkých případech záněty či otevřené vředy,“ vyjmenovává Najbrtová.

Nejlépe funguje konzervativní léčba a prevence

Jak už bylo naznačeno, deformace se lze zbavit úplně, záleží ale na tom, zda je ještě flexibilní, nebo už rigidní. V prvním případě má velkou šanci na úspěch konzervativní léčba, ve druhém případě už často pomůže jen operace a následná rehabilitace. Konzervativní přístup obvykle spočívá v režimových opatřeních, jako je fyzioterapie, manuální práce, protahování kloubních pouzder nebo používání pomůcek typu vložek, korektorů, ortéz či tejpu. Významného posunu je nicméně možné dosáhnout i změnou obuvi.

Pomoci může i barefoot obuv. Movero na českém trhu nabízí kurátorský výběr značek, které se v této kategorii dlouhodobě osvědčují. „Ideální barefoot boty mají nulový podpatek, dostatečně širokou špičku, rovnou a ohebnou podrážku a nevyvíjejí na prsty žádný tlak. Naopak se zcela vyhněte tvrdým, úzkým a špičatým botám na vysokém podpatku,“ doporučuje Mirka Najbrtová a uzavírá: „Obuv ale není všechno. Je potřeba pravidelně cvičit a chodidla posilovat, například zvedáním malých předmětů pomocí prstů nebo rolováním ručníku. Chodidlo formuje také chůze naboso. A hlavně sledujte své nohy a pokud se vám nebude něco zdát, radši to začněte řešit dřív než později.“