Návrat oblíbené rodiny. Křtiny rozjíždějí další kaskádu rodinných katastrof

Rodina, v níž se i ty nejupřímnější úmysly pravidelně mění v dokonale orchestrální pohromy, je zpět. Přání k narozeninám: Křtiny volně navazuje na divácky mimořádně úspěšné komedie Přání k narozeninám a Přání Ježíškovi, které v kinech a televizi vidělo už přes 4 miliony diváků. Tvůrci opět sázejí na to, co publikum miluje: laskavý humor, situace důvěrně známé z každé větší rodinné oslavy, skvělé herecké obsazení a atmosféru, která je blízká úplně každému. Do kin vstupuje 12. března.

„Rozhodnutí o natočení pokračování padlo v podstatě hned po dotočení prvního filmu Přání k narozeninám. Zkrátka se mi od téhle party nechtělo odcházet. Mám je ráda a mám velmi osobní vztah ke všem postavám,“ říká režisérka a scenáristka Marta Ferencová. „To, že se všichni na sebe těšili a chtěli si další natáčení užít, mluví samo za sebe.“

Proč vlastně vznikla dvojka? Vysvětluje producent, scenárista a střihač Adam Dvořák: „Upřímně, úspěch a velká návštěvnost v komplikovaném covidovém období nás překvapily. Bylo to nad očekávání. Diváci se k filmu vraceli, sledovanost rostla i v televizních reprízách. Tak jsme si řekli, že by bylo fajn dát dohromady stejnou sestavu znovu, i když to nebyla úplně snadná producentská disciplína. Museli jsme nahradit Veroniku Khek Kubařovou Táňou Pauhofovou a Igora Orozoviče Tomášem Měcháčkem. Podstatné je, že zůstala energie a chemie.“

Jaké bylo znovu se setkat? „Na první čtené jsme vůbec nebyli schopni držet se scénáře. Dlouho jsme se neviděli, takže radost ze shledání trochu zabila disciplínu. Nejdřív se člověk potřebuje vypovídat, vynasmát, a teprve pak přijde na řadu text,“ popisuje herečka Eva Holubová.

Rodinná slavnost, která má být klidná a důstojná, je v tomhle světě jen ideální rozbuškou. Stačí pár dobře míněných rozhodnutí a několik lidí, kteří mají tendenci věci komplikovat. V tu chvíli je zaděláno na situace, které budou mnohým povědomé a až nebezpečně blízké realitě. Křtiny v rodině Líby (Eva Holubová) a Arnošta (Jaroslav Dušek) mají proběhnout přesně podle předem daných not. Jenže čím pečlivější plán, tím větší prostor pro katastrofu. Simona (Simona Babčáková) si prosadí jméno pro svou dceru po svém, Arnošt se pustí do vlastního „detektivního“ pátrání a ve zlatnictví se rozjede série nedorozumění, která se začne nebezpečně nabalovat. A do toho se znovu objeví Richard Kvíčala.

„Hybným motorem našeho druhého dílu je Richard Kvíčala v podání Jardy Plesla. Jenže v jedničce jeho příběh skončil a nebyl nijak napojený na naši rodinu. Při psaní scénáře jsme si lámali hlavu, jak ho vrátit zpátky, a od toho se postupně nabaloval celý nový děj. Stejně jako v prvním díle spustily příběh ztracené děti, tady všechno rozpohybuje Richard Kvíčala svou specifickou povahou a zvláštním přístupem k životu,“ říká Marta Ferencová.

„Ríša rozhodně není ideální muž ani partner, ale už v jedničce jsem cítil, že má v sobě určité laskavé tóny. A bylo mi trochu líto, jak tehdy dopadl. Mám pocit, že ve dvojce bude to jeho ‚dobro‘ konečně saturováno. Vlastička (Anna Polívková) v něm totiž ten diamant najde a přeskočí jiskra,“ říká herec Jaroslav Plesl s úsměvem a dodává: „Tahle dvojka mi připomíná francouzské komedie Návštěvníci s Jeanem Reno – všechno je lehce vychýlené, bláznivé, ale zároveň strašně hravé. A to mám rád.“

Tomáš Klus k tomu dodává: „Srdce mi plesá, když vidím hrát Jardu Plesla. Pro mě osobně je to absolutní herecký génius. Na první čtené jsem se smál tak nahlas, že jsem musel být mírně okřiknut. A když se Jarda s Davidem pustí do své němčiny, klidně by se z toho dala vyrobit ještě vedlejší dějová linka. Věřím, že nálada, která panovala během natáčení, se propíše do všeho ostatního a diváci ji ucítí.“